HOME: Gate* Metelka*Juenger*Letzel*Oratoria* Houslaři*Fukač* Mysliveček*Kantor* Vysokokohout*Seminar 2000*18. století*Náchodsko


JOHANN FRIEDRICH JÜNGER

ÚNOS
VESELOHRA O TŘECH DĚJSTVÍCH
Novodobá premiéra po 200 letech v Náchodě

Městské divadlo Dr. Čížka v cyklu Mladého diváka, ve čtvrtek 4. listopadu 1999, v 19.00 hodin
Arnoldiho herecká společnost Náchod
Překlad: Kateřina Bohadlová
Režie: Petr Hašek


 Veselohra z roku 1792 od Johanna Friedricha Jüngera (1759? - 1797), vídeňského dvorního básníka píšícího komedie v duchu lidového divadla, je dosud jedinou doloženou činohrou v zámeckém divadle (1797-1799) vévody Petra Kuronského v Náchodě. Historikové tuto hru v Náchodě dosud vůbec nepřipomínají (viz např. E. Bouza - V. Sádlo, Divadelní tradice Náchoda, NKS Náchod 1983;  H. Sobková, Útěk princezny Johany in: Život na zámku, 11/98, s. 62; O. Šafář, Arnoldi a Johanka Kuronská, Náš čas 20. 7. 1999, č. 29, s. 5). Podle zprávy v Prager Zeitung (1799, s. 833) byl Lustspiel "s nejznamenitějším úspěchem a k spokojenosti dvora" uveden 14. srpna 1799 při oslavách vévodova uzdravení a jeho příjezdu do Náchoda. Tragikomičnost tohoto představení i po 200 letech podtrhuje fakt, že téma únosu začalo v Náchodě už malbou Únosu Európy na dveřích vévodova kočáru, pokračovalo Únosem Proserpiny na divadelní oponě a v srpnu 1799 Jüngerovou hrou o únosu šlechticovy dcery Henriety von Sachau panem Buchenhainem. Za necelé tři měsíce (4. listopadu 1799) následoval skutečný únos, kdy režisér, herec, Maitre des Plaisirs a dvorní rada Giuglielmi Carolo Arnoldi opravdu utekl s  vévodovou dcerou Johankou. Ten však při zámeckém představení patrně jen předobraz svého plánu sledoval z hlediště, protože novinová zpráva uvádí, že činohra "byla provedena ochotníky". Skutečným únosem pak spadla opona nad Arnoldiho dvorní kariérou, zámeckým divadlem i vévodovým životem.

Obraz Jiřího Vavřiny Arnoldi na zámku náchodském (1999), který byl vystavený v Galerii J.A.Šrůtka v Náchodě, intuitivně přispěl k novodobé premiéře po 200 letech.


NEÚNOSNÉ ÚNOSY      

Povídání o záhadném představení v kuronském zámeckém divadle před 200 lety, o objevu textu a o přípravě novodobé premiéry jediné známé činohry, která předcházela únosu vévodovy dcery 4. 11. 1799. S předpremiérovou ukázkou. http://www.jmc.cz/stan/juenger

Účinkují: Petr Hašek, Lucie Peterková, Kateřina Bohadlová, Ota Fajfr, Richard Kašpar, Martin Bohadlo, Stanislav Bohadlo

Literární kavárna (restaurace) Městského divadla Dr. J. Čížka

ve středu 3. 11. 2000 v 19.00 hodin

 

OSOBY:
Pan von Sachau (Richard Kašpar)
Henrieta von Sachau, jeho dcera
(Kateřina Bohadlová)
Vilma von Sachau, jeho neteř
(
Lucie Peterková)
Pan v. Buchenhain, Henrietin milenec
(Petr Hašek)
Baron Rosenthal, Henrietě určený ženich 
(Otakar Faifr)
Johann, jeho sluha
Jakub, sluha pana von Sachau
Číšník (Martin Bohadlo)


... Rosenthal: Děkuji pěkně! - "Karle", řekl mi nakonec strýček, "už ses dost dlouho toulal po světě, a tak jsem si říkal, že by bylo na čase, aby ses usadil." "Já a usadit?", ptám se. "Jak to myslíte?" "Měl by ses oženit." - Oženit, hm. Zkusil jsi už všechno na světě, co takový správný muž zkusit může, kromě ženění. Mohl bys to také přece jen vyzkoušet, krk za to nedáš. No a tak jsem si objednal poštovní vůz a jsem tady.

Buchenhain: Ach, dobře, žes mi připomněl ten poštovní vůz! (dívá se na hodinky). Já ho musím pro dnešní večer také ještě objednat.

R: Chceš odcestovat? Ještě dnes večer?

B: Jen na krátký výlet, dvě míle odsud.

R: Výlet? V tak ošklivém studeném a mokrém listopadovém počasí?

B: V teplém oblečení a v příjemné společnosti to půjde. Nech si to pro sebe, ale beru s sebou jednu dívku.

R: Dívku? - Jedu s vámi, pane bratře!

B: Aj poslušný služebníčku, to by se tak hodilo. Ty se přece musíš dnes večer seznámit s nevěstou.

R: Ach, to nestojí za řeč, na to je i zítra dost času. Něco takového si člověk nenechá ujít. Zkrátka, jedu s vámi.

B: Ne, bratře! Jednou pro vždy: nemůžeš s námi. Je to vážná věc, ta dívka je bohatá a z dobré rodiny.

R: Takže přímo únos?

B: Její otec je náladový a nechce mi ji dát dobrovolně, tak si ji vezmu sám. Klidně si tomu říkej únos...


 Arnoldiho herecká společnost

Recenze, Náš čas roč. 39, č. 47 z 23. 11. 1999